Paolina Borghese 13cm

   Antonio Canova (1.11.1757 Possagno, Veneto — 13.10.1822 Benátky) byl italský sochař, hlavní představitel italského klasicismu.

Život:

Po učení u Torrettiho se Canova r. 1775 osamostatnil. Jeho díla, jako např. Orfeus a Eurydika z r. 1776 (dnes v Museo Correr) vznikla na objednávku benátských patricijů. R. 1779 odešel Canova do Říma, kde byl hostem benátského vyslance. Tam tvořil díla s převážně antickými a mytologickými tématy. Po obsazení Říma francouzskou armádou v roce 1798, odešel zpět do Benátska. Od roku 1802 byl vrchním kustodem uměleckých sbírek Církevního státu a r. 1815 byl z titulu své funkce spiritus agens návratu uloupených uměleckých pokladů zpět. Jeho zákazníky a patrony byli příslušníci rodiny Bonaparte, pozdějším významným klientem a ochráncem VI. vévoda z Bedfodu.

O vztazích, které měl Canova s mocnými své doby, vypovídá několik jeho prací. Mezi ně patří socha Pauline Borghese, která názorně ukazuje vztah mezi umělcem a francouzským dvorem Napoleona. Sestra nejodvážnější dámy Francie a manželka římského knížete Camillo Borghese, je Paulina Venuše zobrazena jako vítěz: půvabně ležící na triclinium, ve své levé ruce drží jablko vítězství...

Canova zvládl neoklasicistní pravidla pro oživení ideální Řecké krásy. Výsledek mistrovského díla je pozorovatelný ve Vile Borghese v Římě.

   Už od dávných dob byl alabastr velmi vážený jako ornamentální a dekorativní prvek. Alabastr je kámen, vzácný druh průsvitného mramoru, který se ve formě velmi jemného prášku smíchá s pryskyřicemi a dalšími komponenty. Z této směsi se pak odlije socha. Tyto sochy nabízí velmi hladký a jemný povrch s přesnými detaily.

Alabastrová socha mimořádným způsobem zdůrazní charakter Vašeho interieru.

Socha je čistě bílá!