Erós a Psyché 16cm

Erós a Psyché:

   Kdysi dávno žili královští manželé, kteří měli tři dcery. Nejmladší z nich, Psýché, byla tak krásná, že ji lidé považovali za bohyni lásky a krásy Afroditu. Někteří dokonce tvrdili, že je krásnější než sama Afrodita, že se zrodila nová bohyně. To bohyni Afroditu samozřejmě rozzlobilo, zavolala proto svého syna Eróta, aby jí pomohl Psyché potrestat. Erós byl bůh lásky. Měl s sebou vždy luk a toulec plný šípů. Šípy byly lidskému oku neviditelné, ale koho zasáhly, ten se zamiloval - ať již šťastně či nešťastně.

Afrodita řekla svému synu: "Jdi a pomsti mne. Zasáhni Psyché, aby se zamilovala do nejhoršího muže a po jeho boku byla nešťastná." Erós tedy vzal své zbraně a vydal se k paláci, kde Psyché bydlela. Když ji však uviděl, byl její krásou tak okouzlen, že poprvé v životě neposlechl matku a svůj šíp vrátil do toulce.

Přes všechnu svoji krásu Psyché nebyla šťastna. Obě její sestry se vdaly, o ni se však nikdo neucházel. Lidé ji vzývali jako bohyni a tak zůstávala sama. Král proto vyslal posla do Delf, aby ve věštírně zjistil, co mají dělat. Věštba pravila: "Oblékni dceru do pohřebního roucha a odveď na okraj srázu. Tam si pro ni přijde ženich, který není člověkem." Všichni tedy Psyché s pláčem doprovodili z domova. Na určené místo však došla sama, plna strachu z budoucnosti. Přiletěl však lehký větřík Zefyr a snesl ji do údolí plného květin, jasu a krásné vůně. V údolí stál nádherný zámek ze zlata, stříbra a slonoviny. Psyché se osmělila a vešla do zámku. Všude viděla drahé a krásné věci, nikde však nikdo nebyl. Tu se ozval hlas někoho neviditelného: "Buď vítána Psyché. Nemáš se čeho bát. Vše, co zde vidíš je tvé. Máš-li jakékoliv přání, mí služebníci ti jej splní." Neviditelné ruce jí připravily bohatou tabuli a lázeň a tak den příjemně uběhl. Večer nemohla usnout, byla plna zážitků. Vtom se ze tmy ozval známý hlas: "Miluji tě Psyché. Jsem tvůj manžel, ale nesmíš mne nikdy spatřit. Proto budu chodit pouze v noci." Psyché slíbila, že se nikdy nepokusí svého manžela spatřit. Večer co večer se těšila na jeho příchod, byl jí čím dál tím milejší. A tak ubíhal den za dnem v hojnosti, ale samotě.

Rodiče již svou dceru oplakali, přesvědčeni, že se jí stalo něco hrozného. Její sestry přišly na okraj srázu, odkud Zefyr Psyché odnesl, a naříkaly nad ztracenou sestrou. Psyché jejich pláč uslyšela a uprosila svého muže, aby je mohla pozvat. Ten ji varoval, aby neprozradila, že jej nikdy neviděla.

Psyché slíbila a plna radosti vyslala Zefyra, aby její sestry přinesl. Sestry brzy přemohla závist. Neustále se Psyché vyptávaly na manžela. Psyché se vymluvila, že je to mladý muž, který je zrovna na lovu. Příště však zapomněla svoji výmluvu a řekla, že její muž je starý a nemocný. Lstivé sestry pochopily, že jej nezná. Proto začaly plakat a zapřísahaly jí, že ho musí spatřit, protože je to zlý drak, který jí usiluje o život. Psyché se lekla a tím sestrám jejich domněnku potvrdila.

V noci schovala pod postelí světlo a když znavený manžel brzy usnul, podívala se na něj. Jeho krása jí vzala dech a ona poznala Eróta. Byla tak překvapena, že neuhlídala olej ve svítilně, ten ukápl Erótovi na ruku a ošklivě ho popálil. Erós se probudil a beze slova odletěl.

Psyché byla zoufalá. Svěřila se sestrám, které ji naoko politovaly, ale obě hned běžely k Zefyrovi, poručily mu, ať je donese za svým pánem a skočily ze srázu. Zefyr je však nezachytil a obě se zabily. Zoufalá Psyché zatím hledala Eróta. Dostala se k bohyni Afroditě. Ta jí potvrdila, že Erós je u ní, ale že se s ním Psyché nesetká. Aby se Afrodita pomstila, dala Psyché 3 nesplnitelné úkoly. Vždy se však nad Psyché někdo slitoval a pomohl jí. Mravenci jí pomohli roztřídit hromadu pšenice, ječmene, máku, prosa a čočky, orel jí pomohl nabrat do misky vodu z černého pramene, spadajícího přímo do podsvětí. Poslední úkol byl nejtěžší. Afrodita jí dala krabičku, kterou jí vládkyně podsvětí Persefona měla naplnit zázračnou mastí. Psyché bylo těžko. Jediná cesta, kterou k Persefoně znala byla cestou smrti. Stoupala tedy na věž, ze které chtěla skočit. Probudila však k soucitu i věž a ta jí poradila, jak úkol splnit. Na cestu potřebovala dva medové koláčky a dva penízky pod jazykem. Jeden koláč dostane tříhlavý pes Kerberos, strážce podsvětí, aby ji pustil dál. Penízek dá převozníku Charónovi. Až jí Persefona naplní krabičku, nesmí se Psyché podívat dovnitř a stejným způsobem jako přišla, podzemí zase opustí. Psyché všechno splnila a radostně běžela za Afroditou. Krabička se jí však zdála příliš lehká, tak se lekla, jestli není prázdná. Nadzvedla víčko, aby nahlédla dovnitř. V krabičce však nebyla hojivá mast, ale spánek smrti a Psyché padla k zemi. Erós se zatím uzdravil a začal manželku hledat. Našel ji, setřel z ní spánek smrti, vrátil jej do krabičky a letěl zpátky k matce. Prosil Afroditu, aby Psyché odpustila. Afrodita však byla neoblomná. Teprve Diova přímluva ji obměkčila a Psyché odpustila.

Na Olympu se pak konala velká svatba, Zeus podal Psyché číši božského nektaru a učinil ji nesmrtelnou.

    Už od dávných dob byl alabastr velmi vážený jako ornamentální a dekorativní prvek. Alabastr je kámen, vzácný druh průsvitného mramoru, který se ve formě velmi jemného prášku smíchá s pryskyřicemi a dalšími komponenty. Z této směsi se pak odlije socha. Tyto sochy nabízí velmi hladký a jemný povrch s přesnými detaily.

Alabastrová socha mimořádným způsobem zdůrazní charakter Vašeho interieru.

Socha je čistě bílá!