Holubice pravá 17x11x13cm

   Je ztělesněním lidské duše. V náboženství je nejen Poslem Božím, nýbrž i symbolem Ducha svatého. Bílé holubice mají celý svůj život jednoho partnera, spřízněnou duši, proto se také o nich říká, že jsou symbolem věčné lásky a čistoty...

Holubice ve Starém zákoně:

Ve Starém zákoně se setkáváme s holubicí na konci potopy, kdy Noe vypustil tři holubice, z nichž jedna se vrátila s olivovou ratolestí v zobáčku (Gn 8, 11). Praotec Noe v tom poznal znamení Božího usmíření, konec potopy a naději na brzký pokoj jako Boží dar. Proto se stala později holubice s ratolestí v zobáčku symbolem míru. Také v kultickém životě hrála holubice v izraelském národě význačnou roli. Při narození dítěte sloužila k oběti, především pro chudší ženy, které si nemohly opatřit jehně (Lv 12, 8). Byla ovšem obětována i při jiných příležitostech, jako při uzavírání smlouvy (Gn 15, 9) nebo při obětech za hřích, zvláště pro ty, kdo neměli majetek (Lv 5, 7). Stánky prodavačů holubů tak bylo možno nalézt v době Ježíšově i na nádvoří jeruzalémského chrámu. I v mystické rovině má symbol holubice u Židů své místo, a to jako přechod mezi vnějším věcným světem a vnitřním duchovním světem. Představuje obrazotvornost, která skrze stvořené věci zahlédá duchovní skutečnosti: Holubičko moje v rozsedlinách skály, v úkrytu nad strží, do přej mi zahlédnout tvou tvář, dovol mi hlas tvůj slyšet. Jak lahodný je tvůj hlas! (Pís 2, 14) Básník v době vyhnanství si představuje, že modlitby a samotná jeho duše letí k Sionu v podobě holubice: Pravím, kéž bych měl křídla jako holubice ... (Žl 55, 7). Také Duch Hospodinův je přirovnáván k ptáku budícímu svá mláďata slovy: Vstaň, má přítelkyně, krásko má, a pojď! Hle, zima pominula, lijavce přešly, jsou tytam. Po zemi se objevují květy, nadešel čas prořezávat révu, hlas hrdličky je slyšet v naší zemi. (Pís 2, 10-12)

V celém předním Orientu byla holubice posvátným ptákem, který byl zasvěcený bohyni plodnosti. Později se stala symbolem manželské lásky a věrnosti. Ve starověku se domnívali, že holubice nemá žluč, a proto byla považována za nositelku ctností. Také v islámu je posvátným ptákem, neboť podle mohamedánské tradice provázela a chránila Mohameda při jeho útěku. Pro svůj prostý a mírný vzhled je symbolem nevinnosti. Kromě toho má bílou barvu, která především na Východě vyjadřuje čistotu, pravdu a již vzpomínanou nevinnost.

Holubi byli někdy využíváni i k velmi podivným účelům. Například v alžbětínské době se jako kůra proti melancholii doporučovalo rozpůlit živého holuba a přiložit ho nemocnému na hlavu. Chov holubů v té době již ztratil svoji původní funkci jako zdroj masa, protože zemědělství již produkovalo živočišné bílkoviny jiným způsobem.

Holubice - symbol Ducha svatého:

V křesťanství bílá holubice vyjadřuje prostotu, čistotu, ale především Ducha svatého, který v podobě holubice sestoupil na Ježíše při jeho křtu v Jordánu (Mt 3, 16). Právě toto zjevení ovlivnilo křesťanské umění, proto vidíme holubici na obrazech zvěstování Páně, dokonce i v zobrazení stvoření světa, kdy Duch Boží se vznášel nad vodami (Gn 1, 2), a při seslání Ducha svatého o Letnicích.

   Už od dávných dob byl alabastr velmi vážený jako ornamentální a dekorativní prvek. Alabastr je kámen, vzácný druh průsvitného mramoru, který se ve formě velmi jemného prášku smíchá s pryskyřicemi a dalšími komponenty. Z této směsi se pak odlije socha. Tyto sochy nabízí velmi hladký a jemný povrch s přesnými detaily.

Alabastrová socha mimořádným způsobem zdůrazní charakter Vašeho interieru.

Socha je čistě bílá!