Kiss Of Rodin 12cm

Auguste Rodin, celým jménem François-Auguste-René Rodin (12.11.1840 v Paříži – 17.11.1917 v Meudonu) byl jeden z největších sochařů 19. století, ústředním představitelem směru Beaux-arts...
Kód: 002-047
Šířka: 6 cm
Výška: 12 cm
Hloubka: 5 cm
Hmotnost: 0.25 kg
Skladem: 2 ks
 
Cena: 371,47 Kč
Cena bez DPH: 307,00 Kč
Popis

   Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance a orientálního umění. Za základ své umělecké činnosti pokládal přírodu. Z ní vycházel a zůstával jí věrný až do smrti. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Rodinem začíná éra moderního sochařství...

Mládí:

Pocházel z konzervativní úřednické rodiny. Jeho otec Jean-Baptiste byl policejní úředník. Rodiče nebyli bohatí, ale svému synovi se snažili poskytnout nejlepší vzdělání. Jako desetiletý začal brát hodiny kreslení, které mu šlo lépe než ostatní předměty. Navzdory jeho talentu jej nikdy nepřijali na pařížskou École des Beaux-Arts, která poskytovala nejlepší akademické umělecké vzdělání. Ve věku 13 let se stal žákem École Spéciale de Dessin et de Mathématiques. V následujícím roce přechází do École des Arts décoratifs - takzvané „petite école“, tedy malé škole. Na ní se na rozdíl od akademické École des Beaux-Arts učilo spíš umělecké řemeslo a užitkové umění. Zde objevil hlínu a její tvárnost. Rodinné poměry jej záhy přinutily si hledat obživu. Paříž byla dynamicky se rozvíjejícím městem. Velkolepé přestavby, opravy domů a výstavba nových bulvárů žádaly velké množství řemeslníků. Jedním z nich byl i dekoratér Auguste Rodin. Na „velké“ umění mu zůstávala jen noc.

Počátek kariéry umělce:

Rok 1862 byl pro něj zlomový. Smutek ze smrti milované sestry jej přivedl do řádu „Pères du Saint-Sacrement“. Tam potkal muže, který pochopil, že z něj sice může být mnich, ale štěstí mu to nepřinese. Povzbuzoval jej, aby pokračoval v umělecké tvorbě. O rok později se už připravoval na svůj debut na pařížském Salonu. Jeho modelem se stal dělník Bibi. Bibi byl škaredý a měl zlomený nos. Rodina však zaujal výraz jeho tváře, a tak vznikla zpočátku odmítaná, později světoznámá busta Muž se zlomeným nosem. Za její definitivní podobu byla odpovědná zima v jeho ateliéru. Působením mrazu odpadla její zadní část, a tak se z busty stala maska. Na Salon se však nedostala, odmítli ji dvakrát. Slávu získala až po deseti letech.

Období věhlasu:

Po roce 1870 umělec odešel do Itálie, kde studoval Michelangela. Poté se odstěhoval do Belgie. Zde pracoval na výzdobě Bruselské burzy a vytvořil Bronzový věk. Ten způsobil na pařížském Salonu velký rozruch. Dílo bylo tak realistické, že Rodina obviní z toho, že sochu nevymodeloval, ale rovnou odlil ze živého člověka. Na jeho stranu se však postavili mnozí umělci. Proces očisty jeho jména trval téměř deset let.

V roce 1880 byl vybrán, aby vytvořil portál plánovaného Muzea dekorativního umění. Ačkoliv muzeum nebylo nikdy postaveno, on sám pracoval 37 let na monumentálním sousoší Brány pekla, znázorňující scény Dante Alighieriho Božské komedie.

Ve svém umělecky nejplodnějším období vytvořil světoznámá díla - sochy Myslitel (Le Penseur, původně zvaný Básník – představujícího Danta), a Polibek (Le Baiser).

Pozdní práce:

V roce 1890 byl najat k vytvoření Heroické busty básníka Victora Huga, se zabýval intenzivně tématem umění a múzy, zobrazujíc různé aspekty svých bouřlivých a složitých vztahů s Claudelovou v dílech Básník a láska, Genius a soucit , Sochař a jeho múza. Podobně jako jeho mnoho jiných veřejných zakázek se jeho Heroická busta básníka Victora Huga setkala s odporem, neboť nesplňovala konvenční očekávání. Rozhodl se, že ho zobrazí nahého, obklopeného múzami. Sádrový model z roku 1897 byl odlit v bronzu až v roce 1964.

Balzacův pomník, vystavený 1898 v síni na Champ-de-Mars a zobrazující spisovatele v mnišském hábitu, byl taktéž odmítnut. Po těchto frustrujících zážitcích Rodin nedokončil žádnou veřejnou zakázku.

Závěrem své tvůrčí kariéry se koncentroval na malé taneční studie a vytvořil množství erotických kreseb, načrtnutých bez toho, že by zvedal tužku ze skicáře nebo odtrhl své oči od modelu. Výstava těchto kreseb ve Výmaru v roce 1906 vyvolala tzv. Kesslerův skandál a Harry Count Kessler byl propuštěn z Výmarského muzea.


Už od dávných dob byl alabastr velmi vážený jako ornamentální a dekorativní prvek. Alabastr je kámen, vzácný druh průsvitného mramoru, který se ve formě velmi jemného prášku smíchá s pryskyřicemi a dalšími komponenty. Z této směsi se pak odlije socha. Tyto sochy nabízí velmi hladký a jemný povrch s přesnými detaily.

Alabastrová socha mimořádným způsobem zdůrazní charakter Vašeho interieru.

Socha je čistě bílá!